Jíst s chutí je něco jiného, než být na jídle závislý a provozovat tzv. „bílý sex“. Pokud jste tento výraz ještě neslyšeli, není těžké jej pochopit. Když totiž dostanete na něco dobrého chuť, lednička vás nikdy neodmítne. Je to vlastně přirovnání, které nám dává najevo, abychom zpozorněli, když jídlo se pro nás začíná stávat posedlostí.
 sova u lednice
Emocionální hlad
Je normální uspokojovat hlad fyzický, ale nikoliv pěstovat si hlad emocionální. Když jíme, je nám dobře, dostáváme se do jakési euforie, kdy mizí všechny problémy, vyčerpání a podráždění a nastupuje dobrá nálada a úleva. Bohužel ale jen dočasně – frustrace se prohloubí, jakmile vymeteme ledničku. Ale když nám v životě něco neklape jak by mělo, problémy překryjeme opět něčím dobrým k jídlu.
 
Nekontrolovatelné přejídání
Podobá se jakémusi záchvatu, kdy jíme, ačkoliv hlad vůbec nemáme, jen abychom přehlušily stres či pocit neuspokojení nebo citového strádání. A jelikož přírůstek hmotnosti na sebe nenechá při takovém způsobu života dlouho čekat, prohlubuje se naše úzkost, strach a obavy, které jsme původně chtěli jídlem zahnat.
 
Kolotoč závislosti
Nutkavé přejídání nás zbavuje vůle. Pořád musíme mít blízko sebe něco k snědku a jakmile nemáme, propadáme panice. Je to neuvěřitelné, ale člověk se nadměrným přejídáním může dostat až do těžké deprese, podobně jako osoby závislé na alkoholu. Potom už je třeba obrátit se na odborníky – psychology, zaměřené na poruchy příjmu potravy.
 hamburger a hranolky
Co může pomoci
Pasivní činnosti nebo takové, při nichž se musíme soustředit, nás od myšlenek na jídlo příliš neodvedou. Dobře víme, jak skvěle se mlsá při sledování televize nebo při čtení.
 Daleko spolehlivěji naše myšlenky na jídlo může zahnat:
·         aktivita zaměstnávající ruce – šití, pletení, práce na zahradě
·         procházka, jízda na kole, venčení psa či jen telefonování