Asi není tÅ™eba říkat, že každý národ má svou unikátní kulturu, tradice a zvyky. A i když je v souÄasné dobÄ› trend globalismu, snaží se je chránit. Dalo by se dokonce říci, že Äím více se svÄ›t propojuje, tím jsou lidé na svou kulturu pyÅ¡nÄ›jší a tím více se ji snaží zachovat. To je pomÄ›rnÄ› zajímavý nepomÄ›r, neboÅ¥ tak vidíme například McDonald´s hned vedle historické budovy radnice, ve které se pořádají tradiÄní svátky. Psychologové vÅ¡ak pro to mají pomÄ›rnÄ› jednoduché vysvÄ›tlení.

 

ke kultuře patří i knihy

 

To spoÄívá právÄ› v souÄasném trendu individuality a v naší touze se odliÅ¡ovat, pÅ™iÄemž zároveň chceme patÅ™it do urÄité skupiny. A to je nÄ›co, co kultura a tradice splňují perfektnÄ› a je to také jeden z důvodů, proÄ se vůbec na celém svÄ›tÄ› rozvinuly. Je tedy jen pochopitelné, že si je chceme chránit.

 

To ovÅ¡em není ani zdaleka vÅ¡e. Naprostá vÄ›tÅ¡ina lidí, i když by to popÅ™ela, považuje svou kulturu za lepší než vÅ¡echny ostatní. Není to samozÅ™ejmÄ› proto, že by skuteÄnÄ› byla lepší, než jiné, ale jednoduÅ¡e proto, že jsme v ní vyrostli a známe a rozumíme jí víc než kterékoliv jiné. Ostatní zvyky nám pÅ™ipadají cizí, a je tedy pochopitelné, že se nám zdají i horší oproti tÄ›m, které provozujeme my.

 

některé tradice jsou nám cizí

 

Toto vÅ¡e je naprosto v pořádku a jedná se o normální psychologický efekt. Mnohem horší je, pokud z toho udÄ›láme celou svou osobnost. V takovém případÄ› totiž velmi Äasto dochází k nejrůznÄ›jším problémům, kdy jsou lidé pro její ochranu nÄ›kdy i zemřít, a to rozhodnÄ› není dobÅ™e. MÄ›li bychom si uvÄ›domit, že aÄkoliv kulturní prostÅ™edí, ve kterém jsme vyrůstali, je bezesporu naší souÄástí, rozhodnÄ› není nÄ›Äím, co je životnÄ› důležité.

 

Ano, můžeme namítnout, že v nás vytváří urÄité hodnoty, kterými se budeme pozdÄ›ji řídit. AvÅ¡ak je otázkou, zda jsou tyto hodnoty skuteÄnÄ› tak dobré, jak si myslíme. Obvykle se totiž ukáže, že žádná kultura není dokonalá, a každá má své chyby. Jen málokdo je vÅ¡ak dokáže pÅ™iznat.