Asi není třeba říkat, že každý národ má svou unikátní kulturu, tradice a zvyky. A i když je v současné době trend globalismu, snaží se je chránit. Dalo by se dokonce říci, že čím více se svět propojuje, tím jsou lidé na svou kulturu pyšnější a tím více se ji snaží zachovat. To je poměrně zajímavý nepoměr, neboť tak vidíme například McDonald´s hned vedle historické budovy radnice, ve které se pořádají tradiční svátky. Psychologové však pro to mají poměrně jednoduché vysvětlení.
To spočívá právě v současném trendu individuality a v naší touze se odlišovat, přičemž zároveň chceme patřit do určité skupiny. A to je něco, co kultura a tradice splňují perfektně a je to také jeden z důvodů, proč se vůbec na celém světě rozvinuly. Je tedy jen pochopitelné, že si je chceme chránit.
To ovšem není ani zdaleka vše. Naprostá většina lidí, i když by to popřela, považuje svou kulturu za lepší než všechny ostatní. Není to samozřejmě proto, že by skutečně byla lepší, než jiné, ale jednoduše proto, že jsme v ní vyrostli a známe a rozumíme jí víc než kterékoliv jiné. Ostatní zvyky nám připadají cizí, a je tedy pochopitelné, že se nám zdají i horší oproti těm, které provozujeme my.
Toto vše je naprosto v pořádku a jedná se o normální psychologický efekt. Mnohem horší je, pokud z toho uděláme celou svou osobnost. V takovém případě totiž velmi často dochází k nejrůznějším problémům, kdy jsou lidé pro její ochranu někdy i zemřít, a to rozhodně není dobře. Měli bychom si uvědomit, že ačkoliv kulturní prostředí, ve kterém jsme vyrůstali, je bezesporu naší součástí, rozhodně není něčím, co je životně důležité.
Ano, můžeme namítnout, že v nás vytváří určité hodnoty, kterými se budeme později řídit. Avšak je otázkou, zda jsou tyto hodnoty skutečně tak dobré, jak si myslíme. Obvykle se totiž ukáže, že žádná kultura není dokonalá, a každá má své chyby. Jen málokdo je však dokáže přiznat.
